Základy programování Arduina I

V předchozím článku jsme si napsali první jednoduchý program, který nám vypisoval hlášku „Ahoj svete“. Teď je na čase trošku prohloubit základy programování Arduina. Pro programování je možné použít jazyky C++ a C.  My však budeme používat „jazyk Wiring“. Ono se vlastně nejedná ani tolik o jazyk, jako spíš o knihovnou napsanou v jazyku C++, která usnadňuje programování Arduina.

V tomto článku se zaměříme hlavně na tzv. proměnné .

 Proměnné

Pod tajemný názvem proměnná se skrývá pouze pojmenovaná část paměti, která nám slouží k uložení nějaké informace. Proměnná tedy obsahuje:

  • Název – pojmenování proměnné, ideálně by z něj mělo být jasné, co proměnná obsahuje např. „Věk“ (v ní by bylo uloženo kolik let je třeba dítěti).
  • Datový typ
    • Číselný datový typ
      • byte – jedná se o 8 bitový datový typ. Můžeme do něj uložit čísla 0..255.
      •  integer – slouží k ukládání celých čísel. Jeho velikost závisí na použitém procesoru. U procesorů Atmega má velikost 16 bitů.  Lze do něj tedy ukládat čísla v rozsahu – 32 768..+32 767.
      •  long  – slouží k uchovávání celých čísel. Jeho velikost je 32 bitů, tzn, že do něj můžeme uložit čísla v rozsahu od -2 147 483 648 do 2 147 483 647.
      •  float – slouží k uchovávání čísel s desetinou čárkou resp. v našem případě s desetinou tečkou. Jeho velikost je 32 bitů a lze do něj ukládat čísla v rozsahu  -3.4028235 *1038 do 3.4028235 * 1038.
    • Logický datový typ
      • boolean – velikost tohoto datového typu je 1 bit. Tzn. že se do něj ukládají hodnoty true (pravda) a false (nepravda)
        (pravda), nebo false (nepravda).
    • Znakový datový typ
      • char –  tento datový typ slouží k uchování jednoho znaku textu. Znak je zde uchován jako jeho číselná hodnota v ASCII tabulce znaku. Písmena, slova i věty se píší v úvozovkách.
  • Hodnotu – konkrétní hodnota proměnné.

Nyní už víme co je proměnná, teď se podíváme na to, jak s ní pracovat v programu. Nejdříve je nutné proměnnou v programu deklarovat (vytvořit). A poté jí přiřadit nějakou hodnotu. Takže v případě celočíselné proměnné integer to může vypadat např. takto:

//deklarace proměnné

int číslo;

//přiřazení proměnné

čislo=17;

//oba kroky lze provést najednou

int číslo = 17;

Při používání proměnných si musíme dávat bacha, na to kde jí deklarujeme. Pokud chceme proměnou používat v celém programu musíme jí deklarovat mimo všechny funkce tedy i mimo funkce void setup() a void loop(). Pokud stačí použití jen v nějaké funkci, můžeme jí vytvořit přímo v ní. Použití proměnné v celém programu lze vidět na následujícím obrázku.

Zaklady programování Arduina

Použití proměnné v celém programu

 

V tomto článku se ještě podíváme na jednu často opomíjenou, ale velmi důležitou součást programu na tzv. komentáře. Komentář je nějaká poznámka k programu, která například vysvětluje co obsahuje proměnná, nebo co dělá určitá funkce atp. Každý program by měl být, kvůli lepší orientaci v něm, vhodně okomentován. Existují dva základní druhy komentáře:

  • Jednořádkový komentář – začíná znaky // toto už je jednořádkový komentář
  • Víceřádkový komentář – je mezi znaky /*  toto vše je víceřádkový komentář  */

You may also like...

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *